Stručná historie Komorní Lhotky

Podklady připravil a dovolil využívat pan Tomáš Svoboda. Děkujeme!

Název

Obec měla ve své historii různá jména, která se ale vždy vázala k okolnostem jejího vzniku. Původní osadníci byli totiž po určitou dobu - lhůtu - zbaveni povinnosti odvádět poplatky. V 15. století, v době založení, nesla název Bučkova Lhota, v roce 1506 pak Lhota, v 16. století Valašská Lhota a Střižná Lhota. V roce1621 a 1646 je uváděna jako Ves Elgotka, v roce 1808 jako Litka, v roce 1885 znovu Lhotka a pak od roku 1894 se objevuje její současný název Komorní Lhotka. Ve 20. století po rozdělení Těšínska pak Ligotka Kameralna, německy Kameral Elgoth. Občas se ve starých gruntovních knihách objevují názvy Střední či Prostřední Lhota, Ligotka Gnojnicka, Lhotka nad Hnojníkem a Líhotka.

Pečeť

Spolu s názvy se měnila i pečeť obce. Nejstarší obecní pečeť z roku 1702 je oválná se znakem rádla a nápisem ELGOTH ( ANNO) 1702. Tato pečeť se udržela asi 150 let. Po ní nesla pečeť vyobrazení vesničana s fajfkou a dvěma psy stojícího vedle stromu. Vystihovala charakter zemědělství v obci, které spočívalo především na pastevectví. Razítka obce se v roce 1902 změnila na razítka s nápisy bez znaků. Pravděpodobné je dvojí založení obce. První proběhlo v letech 1455, pak ale zmínky o obci nejsou a objevují se až znovu po 120 letech s nástupem Valachů do oblasti Beskyd. Základem života v obci bylo zemědělství. To spočívalo v pěstování lnu a navazujícím tkalcovství a především v pasteveckém chovu ovcí. Těžké přírodní podmínky a feudální útlak vedly k odpírání poddanských povinností, k útěkům z hospodářství (gruntu) či zbojnictví (Ondráš a Juráš). Zatížení této oblasti bylo zvláště v době tzv. Války o španělské dědictví. Částečné uklidnění přinesl až robotní patent z 6.7. 1771, vydaný Marií Terezií. Těšínská komora se však stále více snažila omezit relativní volnost horalů. To vedlo k odporu a selským rebeliím. V roce 1800 byla dokonce do Komorní Lhotky převelena posádka 30 mužů. 18. a 19. století bylo ve znamení snahy vrchnosti zvýšit výnosy z této oblasti. To však vzhledem k chudobě místního kraje vedlo k odporu poddaných. Postupně docházelo k zániku původního způsobu obživy. Zavedení železnice zrušilo provozované formanství. Docházelo k tomu, že lidé hledali práci mimo obec a nacházeli ji v okolních městech. Byl to především těžký průmysl - doly, hutě. V letech 1938-1939 byla obec obsazena Polskem, do roku 1945 Německem. Sousedními obcemi pak probíhala demarkační linie, vymezující protektorát. Část obyvatel byla odvedena do německé armády, část na nucené práce. Za pomoc a skrývání partyzánů bylo 17 obyvatel obce popraveno. Obec byla osvobozena 5. května 1945 sovětskou armádou.

Památky na minulost

- Dřevěné stavby roztroušené v obci a stráních. Nejznámější byla snad dřevěnka Gadlina po levé straně u silnice k Hotelu Tesárek, která dlouhou dobu chátrala a nyní je už rozebraná.

- Střelnice pod Ropičkou. V roce 1893 zřídila c.a k. rakouská armáda pro vojenský výcvik střelnici v údolí říčky Ráztoky. Střelnice byla používaná až do roku 1936 Československou armádou. Pozůstatky tvoří zalesněné zákopy a cesta k nim.

- Toleranční pomník. Pomník k vyhlášení tolerančního patentu je na místě, kde se tajně scházeli věřící evangelického vyznání před vydáním tolerančního patentu (detail nápisu).K pomníku dojdete od Hotelu Tesarek (z konečné autobusové zastávky) směrem do údolí mezi Suchým vrchem a Ropičkou. Asi 100 m za prvním mostkem přes řeku, ještě před řadou chat pod svahem Goduli, začne vlevo stoupat stará vojenská cesta (nyní uzavřená závorou). Po této cestě půjdete nahoru až k nenápadné pěšině vlevo do svahu Godule (necelý kilometr).

- Evangelický kostel - založen v roce 1782 a empírové náhrobky kolem roku 1802 (erb rodu Tschammerů, Náhrobek rytíře Jana Bohumila Tschammera z Jiskřičína ( dnes Polsko ) a jeho manželky Kristýny Beatrice. Vybudován v r. 1852).

- Katolický kostel - postaven pro letní hosty v roce 1829. Kostel byl vybudován v neogotickém stylu z godulského pískovce.

- Památník 1. a 2. světové války. Na deskách jsou jména obyvatel Komorní Lhotky, obětí těchto válek (oběti 1. světové války, oběti 2. světové války).

- Pomník 10. výročí založení republiky - vybudován pod vrcholem Goduly v roce 1928.

Významné události a fakta

- 15.7. 1766 návštěva následníka trůnu - Josefa II.
- Pert Bezruč napsal báseň "Ligotka Kameralna", která je součásti jeho Slezských písní.
- Josef Holeček zmíňuje Komorní Lhotku v mnohosvazkové kronice "Naši".
- Joža Vochala, vlastivědný pracovník, se po 1. světové válce pokoušel obnovit provoz v bývalých vodoléčebných lázních (dnes Bylinné lázničky).


- Na začátku devadesátých let navštívil Komorní Lhotku Petr Pithart ve funkci premiéra České republiky.
- Z Českého Těšína do Komorní Lhotky jezdí na svou chatu písničkář Jaroslav Nohavica.

Nejstarší zachovalá pečeť Památník 1 a 2 světová válka Hrob Jan Tschammer Empir hrob Jan Tschammer
Toleranční památník